Hra Warhawk vyšla již v roce 2007, krátce po startu prodeje PS3. V té době zaznamenala veliký ohlas a v jistých kruzích se stala kultovní záležitostí, čímž si zajistila své místo v srdcích mnoha hráčů a mechanikách mnoha konzolí. Nejjednodušeji se dá Warhawk popsat jako Battlefield 2 nahlížený z pohledu třetí osoby. Jedná se o čistě multiplayerovou záležitost, takže nejste-li trvale připojeni k internetu, rovnou na něj zapomeňte. Až 32 hráčů se může utkat v celkem šesti režimech jako death match, team death match, capture the flag, zones, hero, a collection. První tři módy jsou snad každému jasné. U čtvrtého jmenovaného jde o obsazování pozic na mapě, v pátém o hru, kdy je jeden hráč z každého týmu označen jako hrdina a musí být ostatními chráněn před nepřítelem, a poslední je mód ne nepodobný capture the flag, kdy hráči sbírají symboly rozmístěná po mapě, které následně musí přinést na svoji základnu. Módů je tedy víc než dost, ale klidně by stačili první tři, které jsou také nejzábavnější. S počtem map už je ale situace o poznání horší. V nabídce je jich totiž pouhých pět. Mohou být sice upraveny do několika různých variant „okrajováním“ krajních oblastí, i tak mohlo být ale celkové číslo vyšší. Všechny mapy jsou do detailu propracované a v každé uplatníte jiný styl hraní. Některé nabízí rozsáhlé plochy a množství cest pro jízdu tankem či jeepem, jiné jsou mnohem menší a přímočařejší, takže při nich využijete především svoje letecké schopnosti a zákopovou strategii. I po vizuální stránce je na co se koukat. Zvláště když váš dohled není ničím omezen, a vy tak můžete klidně sniperovat z jedné strany mapy až na druhou. Vozový park není nijak velký (jeep, tank a warhawk), zato však nabízí vhodnou variantu pro každou situaci. Jeep je rychlý, pohyblivý a umožňuje střelbu z kulometu vašemu spolujezdci. Je tedy ideální pro rychlý přesun s nepřátelskou vlajkou. Na druhou stranu není příliš odolným a stává se snadným cílem pro tank, warhawk či pozemní minu. Tank je oproti tomu malá jedoucí pevnost, která si hravě poradí s nepřátelským vojákem stejně jako s jeepem. Tyto klady jsou zase vykoupeny menší rychlostí a pohyblivostí, také jej lze zaměřit automaticky naváděnou střelou a proti warhawku je téměř bezmocný. Warhawk, po kterém je hra pojmenována, je nejnebezpečnějším strojem ve hře a jeho zvládnutí je pro úspěch zcela klíčové. Warhawk lze ovládat ve dvou režimech a to vznášejícím (podobně jako helikoptéru), anebo pilotním, stejně jako stíhačku. Jeho arzenál je obsáhlý a všestranný. Kulomet, naváděné rakety, elektrošoky a letecké miny, ovladatelné TOW rakety nebo plošné bombardování – zkrátka vhodný pro boj s kýmkoliv a kdekoliv. Mezi jeho slabiny patří to, že je velice snadno zaměřitelný ze vzduchu i ze země a následné úhybné manévry jsou prací pro opravdové profesionály. Pokud ale perfektně ovládnete všechny prvky létání, stáváte se na obloze doslova bohem rozsévajícím smrt a zkázu. Když už přišla řeč na vozový park a jeho výzbroj, nemohu zapomenout ani na zbraně vojáků. I zde je z čeho vybírat. Samopal, pistole, nůž či sniperka pro boj s pěšáky, raketomet, plamenomet a miny obzvláště účinné proti nepřátelským vozidlům, nebo dalekohled, s jehož pomocí můžete shodit na určené místo leteckou bombu. K tomu všemu jsou po mapě rozmístěná kulometná hnízda, protiletecké kanóny nebo věže s naváděnými protileteckými střelami. O laťku výš posouvá herní zážitek používání headsetu. Není nad to, když můžete s členy týmu domlouvat taktiku, říct si o pomoc nebo koordinovat útok. Stačí podržet stisknutou analogovou páčku a mikrofon začne přenášet vaše pokyny do hry. Sami už jistě přijdete na to, že zvláště při běhu nebo jízdě to není ani zdaleka ideální způsob ovládání. Kvůli malému počtu hrajících Čechů se navíc neobejdete bez angličtiny. Jak už to u takovýchto her bývá, i tady naleznete různé druhy odměňování v podobě stuh, odznaků, medailí a hodností. Sympatické je, že současně s postupem ve hře nezískáváte oproti ostatním žádné výhody, takže se může utkat nováček s veteránem v relativně rovném souboji. Slovo relativně je zde zcela namístě, jelikož celá hra je o perfektní znalosti mapy, rozmístění power-upů a získaných zkušenostech, které budou začátečníkům chybět. A právě toto je největší kámen úrazu pro ty, kteří by chtěli začít hrát až nyní. Pokud takový začátečník narazí na někoho, kdo má nahráno již několik set hodin (a že jich není málo) patrně po několika rychlých respawnech hru nadobro vzdá. Samozřejmě běží množství serverů, které jsou omezeny nejvyšší hodností, ale tím se vám zase rapidně zúží počet her do nichž se můžete zapojit. Nezbývá tedy než zatnout zuby, trénovat a učit se z vlastních chyb. Další smutnou zprávou je, že hra se již netěší takové podpoře jako kdysi. Na serverech se hraje obvykle několik „nejoblíbenějších“ map se stále stejným nastavením, a pokud si budete chtít zahrát nějakou konkrétní, nezbude vám, než založit hru vlastní. Pak ale záleží na rychlosti vašeho připojení a stejně tak můžete čekat i několik hodin, než se k vám vůbec připojí dostatečný počet hráčů. Do mnohých her vám bude přístup zapovězen úplně, nevlastníte-li bonusový obsah, jenž lze za poplatek stáhnout z PS Store. Ani turnaje o ceny jako in-game bonus nebo bezplatné členství v Playstation Plus již nejsou tak časté jako dříve. Jak je vidět, největším nepřítelem Warhawku je čas, který uplynul od jeho vydání. Ačkoliv po technické stránce je stále perfektní, snižující se počet hráčů a jejich bohaté zkušenosti budou začátečníkům trnem v oku. Na druhou stranu je i díky tomu Warhawk k sehnání za velmi slušnou cenu, za niž se odmění dostatečnou porcí zábavy.